Výlet do Wicklow Mountains

Na cestách

Kdo zná irské podnebí, ví, že jakmile předpověď hlásí minimum přeháněk, je přímo nutností této příležitosti využít. Tím spíš, jedná-li se o měsíc říjen a je tedy jasné, že nadcházející zimní období nepřinese mnoho přívětivých dnů pro objevování nových zákoutí. Okolí Dublinu skýtá mnoho krásných míst, která stojí za navštívení, a tak není příliš těžké naplánovat jednodenní výlet v okruhu několika kilometrů (jedno z dalších takových míst klik zde). Nám, třem kamarádkám se v hledáčku objevily Wicklow Mountains. Anička, Naďa a já jsme se seznámily v práci, trávíme spolu osm hodin denně, ale nikdy si nestačíme všechno říct (samozřejmě Úžasný), a tak jsme si naplánovaly společnou i sobotu. Když jsem se pak o pár dní později ocitla uprostřed tohoto nádherného národního parku Wicklow Mountains, přišlo mi až neuvěřitelné, že se nacházíme pouze 30 km od přelidněného a hlučného hlavního města.

Jak se tam dostat?

Vzhledem k hromadné dopravní síti, která by se jen těžko dala srovnávat s tou naší českou, je záhodno mít vlastní nebo alespoň půjčené auto (ceny nejsou vysoké a pro cestování po Irsku je to určitě ta nejlepší možnost). Nám výlet dost zpříjemnil a zejména usnadnil fakt, že jsme auto k dispozici měly, respektive naše Naďa měla ?. Ani bez auta by asi nebylo nic ztraceno, jeden autobus jezdí ráno tam a druhý odpoledne zpět. Nicméně čas, který bychom ve Wicklow mohly strávit, by byl dost omezený a určitě bychom nezvládly vše, co se nám nakonec podařilo.

Samotná cesta

Auto jsme zaparkovaly na parkovišti jen pár metrů od značené turistické cesty a vydaly se na deseti kilometrový okruh, který vedl okolo jezera Upper Glendalough. Jedná se víceméně o turistickou klasiku, ale není se čem divit, procházka je to krásná a nepříliš náročná, pominu-li úvodní kilometrové stoupání. Nebýt silného protivětru a mého a Aničky neustálého focení cesta by nám určitě trvala méně jak ty naše 3,5 hodiny. Na druhou stranu neměly jsme kam spěchat a v přírodě bohužel nejsme každý den.

A co dál?

Po našem sportovním výkonu nám samozřejmě vyhládlo, nemluvě o žízni, a tak jsme využily příležitosti a vydaly se do nejvýše položeného baru v Irsku – Johnnie Fox’s Pub, který byl založen již na konci 18. století, resp. 1789. Nachází se jen několik kilometrů od zmíněného parkoviště. Johnnie Fox’s je vyhlášený bar, a tak se o něm můžete dočíst téměř v každém turistickém průvodci. Nebylo tedy žádným překvapením, že jsme si na stůl musely půl hodinu počkat, ale určitě to za to stálo + žízeň jsme mezitím mohly uhasit! Tamní menu obsahuje typické irské pokrmy od předkrmu po dezert a ceny jsou překvapivě srovnatelné s jinými Dublinskými bary a restauracemi. Za mě deset bodů ?.
12 km v nohách, plné žaludky, ještě pamětní minci jsme si v baru stačily vyrobit a spokojené jsme se tak mohly vrátit domů. Wicklow Mountains se bezpochyby zařadily na seznam mých oblíbených míst.
 Wicklow Mountains
Wicklow Mountains
Wicklow Mountains
Wicklow Mountains
Oficální webové stránky najdete zde

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply