SRÍ LANKA – rady, tipy & itinerář na dva týdny

Asie

Srí Lanka, první země asijského kontinentu, kterou jsem měla to štěstí navštívit. Zasloužila si tím u mě speciální místo a já na ni budu navždy vzpomínat s příjemným pocitem a úsměvem na tváři. A protože jsme se na Srí Lanku vydali už podruhé a to přesně po roce, nebude žádným překvapením, že v tomto článku se budou pět pouze samé ódy.

Proč vyrazit na Srí Lanku?

Srí Lanka je překrásná země, která nabízí širokou škálu možností, jak můžete vaši dovolenou strávit. Od nádherných čistých pláží, surfování, hor, plantáží, národních parků plných exotických zvířat po výborné jídlo. Navíc, Srí Lanka má perfektní velikost. Za dva až tři týdny se dá procestovat většina země. Samozřejmě nesmím zapomenout na ty nejmilejší lidi, kteří mi denně připomínali, že není potřeba k životu mnoho, abychom se usmívali. Lidé žijí často v těžkých podmínkách, bez teplé nebo/i pitné vody, v jednom malém domečku žije početná rodina, živí se z toho, co jim dá zahrada. Často je však vidíte smát se nebo vtipkovat se sousedy. Jejich přístup k životu je však něco, čím bychom se my Evropani měli inspirovat.

Obecné informace

Úředními jazyky jsou sice sinhálština a tamilština, ale turisté se bez problémů domluví anglicky.

Časový posun je v zimě 4,5 hodiny a v létě 3,5 proti České republice.

Místní měnou je rupie, 1 Kč je přibližně 8 rupií. V některých hotelech také přijímají dolary a nebo dokonce platební karty, což už je méně časté a ani bych to nedoporučovala vzhledem k bankovním podvodům, které se na Srí Lance tu a tam mohou vyskytnout. Pozor, bankovní automat na Srí Lance není tak běžnou záležitostí jako u nás. Nalezneme je pouze ve větších městech a často je výše výběru limitovaná, proto jsme si v podstatě celý obnos, který jsme plánovali utratit, vybrali v bankomatu na letišti (People’s Bank), na který se limit nevztahoval.

Adaptér není potřeba a to i přes to, že srílanské zásuvky vypadají jinak než ty naše.

Vakcinace nejsou povinné. Cestovatelům se ale obecně doporučuje očkovat proti břišnímu tyfu a žloutence A a B a to bez ohledu na cílovou destinaci. Pozor si dejte na komáry, kteří přenášejí horečku dengue, která postihuje několik desítek tisíc lidí ročně. Takže s sebou repelent a spát pod moskytiérou.

Místní simkartu velmi doporučuji pořídit a to hlavně kvůli internetu. Wifi většinou bývá prezentována jako součást ubytovaní, ale málokde opravdu funguje. S internetem v telefonu snáze najdete ubytování (a také do něj dorazíte) a zároveň si můžete zjistit vzdálenost do bodu B, než se vás nějaký tuktukář pokusí „natáhnout“ :). Simkartu jsme koupili přímo na letišti. 16G vyšlo přibližně na 200Kč. Nebuďte překvapení, když si prodejci budou chtít okopírovat váš pas, taková jsou na Srí Lance nařízení.

Spropitné se pohybuje okolo 10% a lidé pracující v cestovním ruchu s ním často počítají, respektive jejich zaměstnavatelé, proto jsou podle toho upraveny jejich mzdy. V „lepších“ restauracích se může stát, že spropitné je již započteno v účtu jako service charge.

Aktuální situace

Srí Lanka je rozvojová země, kde většina obyvatelstva pracuje buď v zemědělství (př. čajové plantáže nebo rybolov) nebo v cestovním ruchu, jehož rozvoj byl na velmi dobré cestě až do nedávných teroristických útoků, které se odehrály na Velikonoce v roce 2019. Útoky byly motivované proti křesťanským obyvatelům, kteří představují na Srí Lance menšinu (buddhisté 70 %, hinduisté 15 %, křesťané 8 %, muslimové 8 %). Příliv turistů tak výrazně klesl a to až o 60%, což samozřejmě představuje pro Srílančany existenční problémy. Na druhou stranu pro nás to skýtalo určité výhody. Památky nebo hromadné dopravní prostředky nebyly přeplněné turisty , pěkná ubytování byla znatelně levnější nebo jsme dokonce získali snídaně zdarma. Ty měly za cíl nás namotivovat k udělení dobrého hodnocení na booking.com. Zároveň také vláda zrušila zpoplatnění víza, které jsme si ještě loni kupovali přibližně za 750 Kč.

Více informací týkající se bezpečnosti naleznete na stránkách Ministerstva zahraničí.

Kdy vyrazit?

Na Srí Lance je celoročně velmi teplé počasí. Jediné, co může vaši návštěvu ohrozit je déšť. Néjméně (téměř vůbec) prší přibližně od listopadu do dubna, proto je také toto období považováno za hlavní turistickou sezónu. My vyrazili v říjnu, takže jsme si toho deště trošku užili. Naštěstí, když pršelo, tak pouze odpoledne a ne déle jak dvě hodiny.

ITINERÁŘ NA DVA TÝDNY

Troufám si říct, že jsme náš itinerář dovedli k dokonalosti. Po minulém roce, jsme nekterá místa přeskočili, jiná naopak přidali. Kdychom měli vyrazit znovu, nic bych neměnila.

COLOMBO

Colombo je hlavním městem Srí Lanky a národní letiště je od něj vzdálené přibližně 35 km. Z letiště do Colomba jezdí autobusy a nebo taxi. My využili Uber a do centra se dostali za 1600 rupií (200 Kč). Toto město rozhodně není místem, kde bychom chtěli trávit nezbytné množství času, takže jsme v něm akorát strávili první noc a hned ráno vyrazili vlakem dál.

Přespali jsme v City Hotel Colombo O2 kvůli jeho dobré vzdálenosti od vlakového nádraží.

SIGIRYIA

Druhý den ráno jsme si museli přivstat, abychom stihli vlak v 6:10. Bohužel žádné přímé spojení do Sigiriya neexistuje, takže jsme jelil vlakem do Habarana a pak tuk tukem do 15 km vzdáleného ubytování. Cesta vlakem trvala 5 hodin a nevyšla nás na víc než 400 Rp jednoho (50 Kč).

Toto ubytování (Sigiri Lake Paradise) bylo jedno z těch nejlepších, které jsme za všechna naše cestování kdy měli. Mimo krásných interiérů jsme přímo z postele měli výhled na jednu z nejnavštěvovanejších památek Srí Lanky – skalní chrám Sigiriya, který je zapsán na seznamu Unesco. Hostitelé nám uvařili výbornou večeři a snídaních nemluvě.

I přesto, že ceny jsou na Srí Lance výrazně nižší než u nás, vstup do tohoto areálu stojí 35$. Samozřejmě místní obyvatelé platí částku několikanásobně nižší. Ano, vstupné je dražší, ale rozhodně stojí za to památku navštívit. Sigiriya znamená v překladu Lví skála (podle lvích tlap nacházejících se na plošině pod skálou) a jedná se v podstatě o ztuhlou magmatickou zátku vyhaslé sopky, která již dávno erodovala. Na vrcholu se nachází plošina o rozloze 1,6 hektaru. Neuvidíte zde sice žádné důkazy o údajné existenci paláce, jsou zde ale zahrady, základy budov a kolem můžete obdivovat pohled do džungle obklopující skálu.

Doporučuji navštívit mimo víkend, kdy sem výráží i místní obyvatelé.

Asi 25 minut chůze od Sigiriya se nechází další typově podobný chrám. Vstupné stojí pouze 500 Rp, tedy asi 60 Kč. Cesta na jeho vrchol je fyzicky náročnější, ale za ten výhled to stojí.

KANDY

Kandy je jedno z těch větších měst na Srí Lance. Řidiči tuk tuků turistům nabízejí půldenní výlety, které obvykle zahrnují návštěvu botanické zahrady, čajových plantáží a tea factory. Jejich nabídku určitě využijte, ale nejdřív se snažte usmlouvat nižší cenu.

Za navštívení určitě stojí dva chrámy: Big Buddha a Tooth Relic Temple. Dejte si pozor, abyste k Buddhovi nestáli zády při pořizování fotografií. Buddhisté to považují za projev neúcty.

Počasí nám v Kandy příliš nepřálo, takže jsme zvolili tříhodinovou lekci vaření, která byla naprosto parádní. Byli jsme doma u srílanské rodiny, která s námi uvařila tradiční pokrm rice&curry, hodně jsme si povídali a hlavně hodně jedli!!

A když vám v Kandy zbyde čas, určitě se zastavce v milé kavárně Buono nedaleko vlakového nádraží.

ELLA

Cesta vlakem z Kandy do Ella se řadí mezi nejoblíbenější turistické atrakce. Cesta stojí v přepočtu 40 Kč na osobu a trvá 6-7 hodin a to zejména proto, že průměrná rychlost často nepřesáhne 30 km/h. Pozorování krajiny z okna je jako sledování filmu, který sice nemá žádný děj, ale vám to nevadí, protože všechno je tak strašně krásný překrásný, že děj by tu byl beztak k ničemu.

Hlady ani žízní cestou neumřete. Uličkami vlaků neustále procházejí místní prodejci nabízející tradiční srílanské pochoutky, ovoce i pití.

Ella je velmi turistické místo, ale neztrácí tím na svém šarmu. Město je obklopené čajovými plantážemi a leží v horách, proto tu přes noc může být celkem chladno, přes den se však teploty drží nahoře. Turisté se tu vydávají na Little Adam’s Peak (nižší varianta slavné Adamovy hory, která je jedním z nejposvátnějších míst na Srí Lance). Cesta na ní není nijak zvlášť fyzicky náročná, ale doporučuji si s sebou sbalit dostatečné zásoby vody, protože tam si nic nekoupíte.

Z malé Adamovy hory můžete rovnou vyrazit k druhému nejnavštěvovanějšímu místu v Ella, k Nine Arch Bridge. Zpět do Ella se dostanete po kolejích a nebo procházkou okolo.

TISSAMAHARAMA

Nebo-li Tissa je výborný výchozí bod pro návštěvu Yala National Park, který jsme letos nechtěli vynechat. Téměř všechna ubytování v Tisse nabízí organizované výlety (za cca 30$) do Yaly a jinak tomu nebylo ani u nás. Ve 4 ráno nás vyzvedl jeepem bratr majitele ubytování a vydali jsme se do parku, abychom tam ještě před otevřením v 6 hodin mohli být.

Národní park Yala je jedním z největších na Srí Lance a zároveň nejnavštěvovanějším. Protože jsme na Srí Lance byli v říjnu (a pár měsíců po teroristickém útoku) turistů tam bylo, podle našeho řidiče, 30% proti hlavní sezóně.

Jízdou po národním parku jsme strávili 4 hodiny, které nám umožnily pozorovat sloní rodinku, spatřit medvěda, šakaly, bůvoly, leoparda, pávy, opice, divoká prasata, krokodýli,… Návštěvu Yaly řadím mezi nejsilnější zážitky, které jsem si letos ze Srí Lanky odvezla.

Ubytování v Tisse (Lake View Tree) nemělo chybu.

TANGALLE

Jako milovníci moře jsme samozřejmě vyhradili dostatečný čas na prozkoumání jižní Srí Lanky. První zastávkou bylo Tangalle, jehož krásné pláže nás učarovaly již minulý rok.

UNAWATUNA

Další a poslední zastávkou na naší letošní cestě byla Unawatuna, rovněž místo, které je vyhledávané turisty pro jeho pláže. Někteří se před Unawatunou ještě rádi zastavují v Mirisse, nám se tam ale loni příliš nelíbilo, takže jsme ji letos s klidným svědomím přeskočili.

Nedaleko Unawatuny se nachází celkem pěkné městečko Galle. Z Unawatuny se tam dá pohodlně dostat autobusem a nebo vás tam ochotně odveze jakýkoli tuk tuk.

UNESCO prohlásilo Galle místem světového dědictví pro jeho nádhernou holandskou pevnost, jejíž stáří přesahuje 300 let. Za zmínku také stojí majestátní maják, mohutné hradby a historické ulice, díky kterým si zde vychutnáte pravou atmosféru holandské koloniální architektury.

Přestože zmíněné hradby nejsou nijak mohutné, dokázaly staré město a jeho obyvatele uchránit před tsunami, která v roce 2004 výrazně poničila velkou část letovisek a pláží Srí Lanky. Město Galle bylo sice jedním z postižených míst, ale utrpěla pouze jeho nová část. Značná část starého města zůstala uchráněna před tím nejhorším.

A jak je to na Srí Lance s jídlem?

Já ho miluju. Opravdu celé dva týdny jsem nedělala nic jiného, než si užívala každého pokrmu, který mi byl naservírován pod nos. Od typických srílanských snídaní, klasických jídel až po dezerty, já můžu vše. Mezi mé oblíbené patří roti (pšeničné placky) a nebo kottu roti (nakrájené roti smíchané s tím, co dům dal – jakákoli zelenina, kuře, ryba).

Kottu roti patří mezi typické srílanské pokrmy a my si museli počkat až do Unawatuny, abychom ochutnali to nejlepší právě tam v jednom nevýrazném streed food stánku/restauraci. Pokud tedy zavítáte do těchto míst, nezapomeňte se zastavit u Maheshe.

No Comments

Leave a Reply